endless...darkness...

Maršál Menno Coehoorn

Menno Coehoorn

Historie: Vojenští velitelé Nilfgaardského císařství byli dokonalí stratégové, proslulí svojí chladnou systematičností, s níž dokázali vést a vyhrávat války. Mezi největší postavy historie nilfgaardské armády se zařadil polní maršál Menno Coehoorn, který za vlády císaře Emhyra var Emreis úspěšně vedl nilfgaardské vojsko v tzv. Severních válkách.
Menno Coehoorn byl absolventem nejváženější vojenské akademie a osvědčil se již jako mladý důstojník při potlačování rebelií a povstání v císařských državách. Jeho rozhodnost, chladnokrevnost a hlavně schopnost vcítit se do myšlení protivníka z něj brzy udělala dokonalého velitele, jehož kariéra stoupala závratnou rychlostí až k maršálské holi. Pro svoje výjimečné organizační schopnosti byl jmenován guvernérem Cintry a hrál nejdůležitější roli v plánech císaře při podmaňování severních zemí.
Jako velitel skupiny armád "Střed" udržoval v napětí protivníka ve strategickém bodu Dol Angra, odkud pak zahájil na příkaz císaře bleskovou ofenzívu, která během několika dnů vymazala z mapy světa dřívější království včetně jejich vojsk. Pouze díky neschopnosti a diletantismu velitele armády "Východ" Joachima de Wetta, který byl posléze odsouzen k smrti za spiknutí proti císaři, musel maršál Menno Coehoorn zpomalit svůj postup a změnit směr svého úderu, aby kryl levé křídlo své armády.
S částí své armády, kterou tvořily čtvrtá jízdní generálmajora Marcuse Braibanta složená z divizí Venendal, Magne, Frundsberg, II. vicovarské brigády, VII. daerlanské brigády a brigád Nausicaa a Vrihedd a dále třetí armáda generálporučíka Rhetze de Mellis-Stoke v jízdní v síle dvaceti tisíc mužů skládající se z divizí Alba, Deithwen a z divize Ard Feainn, podnikl maršál zrychlený přesun a donutil nepřítele k bitvě, která měla rozhodnout válku ve prospěch císařství. Tato bitva vstoupila do dějin jako bitva u Brenny a proti všem předpokladům se stala namísto okázalé demonstrace vojenské převahy císařství tragickým pomníkem elitního nilfgaardského rytířstva. Vlivem nepříznivých okolností a podceněním průzkumu se vyhraná bitva v jednom okamžiku změnila v hromadný ústup, při kterém přišel o život výkvět nilfgaardské důstojnické elity včetně samotného maršála Menno Coehoorna. Od této bitvy se datuje jeho památný výrok, kdy již v čele skutečnosti, že bitva je prohrána prohlásil památnou větu: "Toho bohdá nebude, aby nilfgaardský maršál z boje utíkal. Aby opustil pole, kde pod jeho velením padlo tolik dobrých mužů za Císaře a za vlast!"